Historie rodu Schwarzenbergů

Původ rodu

a jeho stručné  dějiny do konce 16. století

Kolébkou Schwarzenbergského rodu jsou Dolní Franky, okolí Vircpurku. Nazývali se původně  podle rodového statku /či pevnosti/ „ze Seinsheimu“.

Rod je vzpomínán již  na počátku 10. století -   prvý, historicky doložený předek byl však až Siegfried ze Seinsheimu, uvedený jako svědek na listině císaře Fridricha Barbarossy z roku 1172.

Jednou z nejproslulejších postav rodu byl Erkinger ze Seinsheimu, který počátkem 15. století koupil hrad a panství Schwarzenberg /od té doby se psal ze Seinsheimu na Schwarzenbergu - později zůstalo jen druhé jméno/. Erkinger se také zúčastnil koncilu kostnického po boku císaře Zikmunda, s nímž byl spřízněn /jeho druhá manželka byla sestřenicí manželky císaře/, bojoval proti husitům na Vítkově roku 1420, a dále byl účasten bojů s husity až do porážky křižáckých vojsk u Tachova /1431/ - od Zikmunda Lucemburského dostal za své věrné služby v zástavu některá česká města a hrady, např. Žatec, Kadaň, Beroun, Točník, Žebrák, Bečov. Tyto statky daroval svým dcerám, které se provdaly za české pány. Před smrtí rozdělil Erkinger svůj majetek mezi syny, kteří se stali zakladateli jednotlivých rodových linií.  

Významnou osoboností  rodu byl Adolf ze Schwarzenbergu /1551 – 1600/, císařský  polní maršál a velitel Vídně, který si největší proslulost zasloužil vítězstvím nad Turky při dobytí pevnosti Rábu v roce 1598, za což byl povýšen císařem Rudolfem II. do stavu říšských hrabat, a rovněž byl přitom rozhojněn jeho znak o tureckou hlavu s havranem, která od té doby dodnes je nedílnou součástí rodového erbu.