Jak bylo prezentováno, jedno ze základních rozhodnutí vlastníka lesa je záměr „Pokračování ve zvyšování dlouhodobé ekologické stability porostů promyšleným prostorovým uspořádáním a vpravováním dostatečného množství odpovídajících melioračních a zpevňujících dřevin.“

Záměr vychází mimo jiné z historické zkušenosti rozsáhlých větrných i mniškových kalamit před cca 70-90 lety, které postihly některé tehdejší revíry (např. Varvažov, Sobědraž). Obnova těchto kalamitních ploch byla řešena v podmínkách velkého rozsahu úkolů, zvyšující se naléhavosti a v souladu s tehdejšími poznatky a požadavky (převaha smrkových a borových monokultur). Tyto porosty se dnes postupně dostávají do věku obnovy a vzhledem ke stanovištím samozřejmě do nebezpečí opakování historického trendu. Standardním efektivním a dlouhodobě ověřeným lesnickým opatřením je vpravování zpevňujících prvků s využitím melioračních a zpevňujících dřevin v prvních fázích obnovy porostu. I tento lesnicky prostý záměr vyžaduje přijetí určitých provozních pravidel a vymezení mantinelů, samozřejmě nebránící výjimkám a odchylkám, které jsou dány situací a stanovištěm:

• ztotožnění se s minimálním zastoupením MZD („melioračních a zpevňujících dřevin“) v porostech dle prováděcí vyhlášky 83/1996, jako potřebný a nutný kompromis mezi ekonomickými a ekologickými požadavky vlastníka i společnosti

• budoucí prokazatelně snížený ekonomický výnos z porostů dřevin MZD sanovat zaváděním introdukovaných dřevin se zvýšeným ekonomickým přínosem (DG), předpokladem je též ekonomický přínos snížením podílu nahodilých těžeb v budoucnu (poznámka: množství výsadby MZD na majetku za uplynulé decennium činilo 49% !)



• použití dřevin MZD v souladu se stanovištními podmínkami (např. nepreferovat účelově klen za buk)

• předsunuté „zpevňovací“ prvky dřevin MZD budou orientovány směr sever – jih (vychází se z dlouhodobých měření hydrometeorologického ústavu o převládajících západních  a jihovýchodních bořivých větrech)

• předsunuté prvky MZD budou přednostně vpravovány formou podsadeb z důvodu klimatické ochrany obnovovaným porostem, potlačení nástupu buřeně přirozenými podmínkami a zachování zvýšené stability porostů v prvních fázích obnovy. Výjimkou je např. dřevina DB a vyhláškou uznaná MZD dřevina DG, u kterých je předpokládána přednostní aplikace na volné plochy. 

• veškeré obnovní plochy MZD (+ BO) je nutné z důvodu ohrožení zvěří plotit, proto z ekonomického hlediska není preferován při vpravování MZD prvek pod 10 arů plochy (opuštění metody malých předsunutých kotlíků)



• je podporováno přirozené doplnění podsadeb nálety dalších druhů dřevin z okolí (SM, BO, DG, BK, apod.) 



• šířka prvku MZD bude na jednu výšku dřeviny hlavního porostu a pokud to prostorové uspořádání dovolí, vzdálenost mezi dvěma prvky (pruhy) MZD bude dvě výšky hlavního porostu. Výjimkou je například obora, kde z pochopitelných důvodů je předpokládáno vyšší zastoupení dřevin MZD za účelem zvýšení úživnosti

• plochy mezi zavedenými prvky MZD budou obnoveny na hlavní ekonomickou dřevinu nebo její alternativu dle stanoviště

• nahodilé těžby nemají výrazný vliv na uskutečňování záměru, pouze na přizpůsobení prostorového uspořádání

Od prvních okamžiků převzetí majetku byl tento obnovní záměr (omlouváme se, jestli jsme ho nevyjádřili dostatečně přesně v aktualizaci na současný stav) zaváděn, průběžně ověřován a upřesňován prvním vedením Lesní správy Orlík, tehdejším ředitelem Ing. Josefem Vovesným a jeho zástupcem Ing. Karlem Kovářem. Na tyto principy navázalo jen s drobnými realizačními změnami i současné vedení Lesní správy. Přestože se jedná o úkol na několik generací lesníků, první statistické i grafické výsledky je možno prezentovat již po nynějších téměř dvaceti letech hospodaření.

Zalesnění hlavní ekonomickou dřevinou, zde SM s DG 2:1 (2 řady SM, 1 řada DG)

Cílené vkládání obnovních prvků – pruhů dřevin MZD, na obrázku po odclonění (foto archiv LS)

Zastoupení dřevin na LHC Orlík %:

Poměr zalesnění LHC Orlík 2001-2010 v %: SM41 BO7 JD10 JDO1 DG6,5 MD2 DB12 DBz1 BK13 LP1,5 OL3 ost.list2

Na závěr příklad fází obnovy:

Lokalita Mýto, rok 2001

Lokalita Mýto, rok 2011

Jedním z mnoha praktických poznatků a vedlejších přínosů při realizaci této koncepce je (po odplocení zajištěných ploch) i zvýšení úživnosti honitby a tím snížení tlaku zvěře na nové kultury.

14.07.12

Další články sekce Lesnictví